Dvě trička stejné velikosti mohou sedět úplně jinak. Stejně tak kalhoty, které bez problémů zapneme, nemusí být pohodlné po několika hodinách u počítače. Číslo nebo písmeno na štítku totiž popisuje jen část toho, jak bude oděv na těle fungovat. Do hry vstupují proporce, střih, materiál i to, co během dne děláme.
Velikostní tabulka nedokáže popsat celé tělo
Konfekční velikosti vycházejí z určitého souboru tělesných rozměrů. Lidé se stejným obvodem pasu však mohou mít rozdílné boky, stehna, výšku nebo délku trupu. Jeden střih tak může dvěma lidem se stejnou velikostí vyhovovat úplně jinak. Navíc neexistuje jediný univerzální systém velikostí používaný všemi výrobci. Označení M u jedné značky nemusí rozměrově přesně odpovídat M u jiné. Při nákupu je užitečnější pracovat s konkrétními rozměry a tabulkou výrobce než pouze s písmenem na štítku.
Oděv musí sedět i v pohybu
Při zkoušení většinou stojíme před zrcadlem. Běžný den ale znamená chůzi, sezení, předklánění, řízení auta nebo cestování. S každou změnou polohy se mění napětí látky i místa, na která oděv působí. Zde vstupuje do hry ergonomie. Dobře navržený střih počítá s pohybem těla, vhodně rozkládá tlak a neměl by vyžadovat neustálé upravování. Důležité jsou přitom i zdánlivé detaily, jako je pružnost pasu, umístění švů nebo zakončení okrajů.
„Sedí“ ještě neznamená „je pohodlné“
Oděv může mít správnou délku i obvod, a přesto nás při celodenním nošení tlačit nebo omezovat. Rozdíl se výrazně projevuje u vrstev v přímém kontaktu s pokožkou. Třeba u pánského spodního prádla nerozhoduje pouze obvod pasu. Slipy pracují s jiným rozložením materiálu než boxerky nebo volnější trenýrky a každý střih vytváří jinou kombinaci opory a volnosti. Význam mají také lemy, švy a pružnost použité textilie. Podobně ani bavlněné boxerky nelze hodnotit jen podle velikosti a informace o bavlně. Výsledný pocit ovlivní konstrukce pleteniny, příměs elastických vláken, délka nohaviček i jejich chování při chůzi a sezení.
Pohodlí se ukáže až s časem
Některé vlastnosti poznáme během několika minut, jiné až po několika hodinách. Příliš pevný pas nemusí při zkoušení vadit, ale během dlouhého sezení začne tlačit. Nohavička, která zpočátku drží na místě, se může při chůzi vyhrnovat. Hrubší šev se zase může projevit až při opakovaném tření. Proto má při výběru hodnotu i vlastní zkušenost. Pokud víme, které střihy nám vyhovují při dlouhém sezení, jakou míru pružnosti preferujeme nebo kde nás oblečení obvykle tlačí, získáváme užitečnější vodítko než samotnou velikost.
Údaj na štítku pomáhá zúžit výběr, ale komfort nezměří. Ten vzniká až kombinací tělesných proporcí, střihu, materiálu, konstrukčních detailů a způsobu používání. Dobře padnoucí oblečení není jen takové, které dokážeme bez problémů obléknout. Mělo by fungovat také ve chvíli, kdy si sedneme, vyjdeme schody nebo v něm strávíme většinu dne.
